Dnes byla na plánu již několikrát odložená kontrola na nefrologii. Dr. byl spokojen a máme se přijít ukázat až za rok. :-) . Taky jsem spokojena. Víc než spokojena.... (dřív jsme chodily častěji, proto ta radost). Mám pana Doktora Kolského ráda, je sice takový nemluvný, možná i trochu studený, ale i když byl v průběhu vyšetřování Lucinky několikrát vyrušen, mám pocit, že se nám věnoval a v tu chvíli se opravdu zabýval jen námi (prošel si znovu celou její kartu, a porovnal stav...) ... asi to tak má být, ale ne všude mám ten pocit, bohužel. Děkuju pane Doktore. Asi si s vámi nepůjdu popovídat, ale bez obav Vám svěřím svou dceru...
Jen bohužel asi Lucinku začala klátit nějaká viróza a v čekárně se jí najednou zvedla prudce teplota a pěkně se celá poblinkala. Tedy měla jsem vlastně štěstí. Zvládly jsem to celkem v pohodě, sundala jsem jí tričko, zůstala jen ve svetříku a kalhoty jí i mě uschly. Cestou k autobusu a pak domů jsem jí nesla. Už se pěkně pronese. :-) Ale měla jsem štěstí, že to nebyla Wiky. Ta má o 5 kg víc. Už nepřemýšlím z čeho mě bolí záda.....
Doma pak Lucinka s velkou chutí snědla celou housku a pak i banán... tak se uvidí... jen do pití se moc nežene, ale nechci jí nutit a právě spinká....Wiky taky spí... to zase půjdou spát dost pozdě, ale co, zítra do školky nejdou tak co.... a spánek posiluje....
A moje hodná mamka dnes došla s Verunkou a nechala jí vzít míru (tady) na její nové vložky do botiček. Nejsme tam v péči, ale dělají nám tam vložky... Bohužel má nožičky trochu po mě a možná i trochu po dědečkovi, ale jestli bude mít poprsí po mě, budou chlapi stejně koukat jinam :-)
před 4 týdny
0 komentářů:
Okomentovat