I takto může vypadat vstup do domu ...

Vrátila jsem se domů z práce a vzpomněla si na vyprávění mojí skoro tchýně, jak to vypadlo, když se sem stěhovali......
.
.
.
.
.
.
.
.

Král je mrtev, Ať žije král.....

Ve společnosti kde pracuji dnes vyměnili ředitele divize. Minimálně proběhne reorganizace. Na jednu stranu je to dobře, ale na stranu druhou nevíme, kdo přijde a zda bude alespoň trochu technicky založen a znalý naší problematiky. Nebo budeme jen zastávkou na jeho cestě vzhůru a staneme se hračkami v jeho divadelní hře.... Titul před jménem a za jménem a ani slavné MBA není zárukou zachování zdravého selského rozumu.... tož tak... V každém případě období plné změn je před námi ...... Král je mrtev... Ať žije král...

jaro...

Dnes jsme šly s holkami do nového bytu. Cestou jsme potkaly Jaro. Pupeny stromů se nalévají a první kytičky rozkvétají. A protože jel do bytu taťka autem všechno jsem to cestou musela fotit, aby o to jaro nepřišel. :-)

prostě se dál nešlo, dokud maminka tu pampelišku pro tatínka nevyfotila ;-)

28. říjen a Thomayerova nemocnice

Tento den je svátkem Československé státnosti a je to pro nás i den volna, který můžeme jako rodina strávit společně.... no vlastně ano, byli jsme spolu. I když tento poznávací výlet bych si raději odpustila a poznávala něco úplně jiného....

Prohlédli jsme si prostory dětské pohotovosti a ORL Thomayerovy nemocnice. Prostě rodinný výlet. Úzkostlivá matka se uklidnila, že křeče v břiše jsou opravdu jen zažívací problémy a píchnuté ucho není katastrofa. Jen v práci zase bude chybět jedna pracovní síla.... a mé květiny tam bude zalévat někdo jiný....

http://cs.wikipedia.org
http://www.praha.eu

letní večer

Miluji letní večery na chatě. Kvákání žab a blikající světélka těch malých svítících broučků. Ano není to Ufo. Je to jen nezdařený pokus o fotografii samičky světlušky.

Veverčák Rýša...

V zimě jsem přikrmovala oříšky veverku (veverčáka). Časem se z nás stali docela kamarádi. Mě těšilo, že oříšky chutnají a holky byly nadšeny, že k nám chodí veverčák. Dnes mě začíná přecházet humor a přestávám si být jista, že to byl dobrý nápad. Náš veverčák Rýša si na nás prostě zvykl a náš balkon se stal jeho balkonem. Jeho návštěvy jsou vítány a většinou tu najde i něco na zub. Zvědavé obličeje a cvakající fotoaparáty za sklem jsou jakousi daní za tento luxus prostřeného stolu (krmítka). Dnes jsem s Rýšou vstoupila definitivně do stavu stávkové pohodotovsti. .....

Asi před týdnem jsem si všimla pár hodně rozhrabaných květináčů na mém balkónu a tak jsem jen zanadávala na holuby. Tento týden jsem zjistila, že některé z mých draze pořízených skalniček zrodu Thymus (o těch někdy jindy) začíná strašně, ale opravdu strašně zapáchat, černají jim listy a celkově chřadnou. Včera jsem viděla našeho vevečáka Rýšu, jak zcela bezostyšně koná svou potřebu na mé skalničky a ani mé výkřiky a údery do skla balkónu jej nijak nevyrušily. Spíš se jen tak nechápavě díval co to po něm chci a proč ruším..... Nehodlám skalničky obětovat..... Budeme spolu válčit. Pokusila jsem se postižené skalničky přestěhovat do jiné části balkónu. No Rýša si je prostě našel a stejně označkoval. Zítra vyrobím kryt. Nejvíc se mu líbí takový krásně chlupatý Thymus (odborníci odpustí) ten mám na balkóně ve třech květináčcích a ty prostě občůrá všechny ať jsou kde jsou..... Teď přemýšlím, jak na něj ....


Zda mu oříšky dávat či nikoli.
Varianta A) ....Když oříšky jsou. Veverčák se nají a nějteré z oříšků zahrabe do květináčů, očůrá vybrané skalničky (proč potvora nečůrá na pelargónie?) a odejde.

Varianta B)....Když oříšky na dohodnutém místě nejsou rozhrabe hlínu v květináčích a hledá, jestli tam náhodou nějaký oříšek není, očůrá skalničky a odchází.

Tak nevím, dávat oříšky, nedávat..... Mám to vzít jako osobní výzvu a taky občůrat ty skalničky, aby pochopil, že jsou moje ? Nikdy mě nenapadlo, že moč veverek tak páchne. Určitě ta moje nebude horší. Pomohlo by to vůbec? Asi to nakonec zkusím. Napřed kryt a pak je počůrám taky! Rýšo uvidíme, nakonec kdo z koho....

Františkánská zahrada

Včera jsem se zase byla po dlouhé době podívat v centru Prahy. Bylo potřeba vyzvednou nějaké fotografie a podařilo se mi ulovit nějaké nové knížky pro holky a neodolala jsem Františkánské zahradě. Poprchávalo a tak nebylo tolik lidí. Růže krásně kvetly a já pojídala zmrzlinu ze Světozoru a vzpomínala na mládí.... vzpomněla jsem si i na pověst vztahující se k růžím ve Františkánské zahradě....

Kdysi dávno bývala zahrada jen užitková až jeden mnich začat pěstovat v jejím rohu růžové keře. Každý rok vysadil jeden. Když už bylo keřů požehnaně dal si představený mnicha zavolat, aby mu vyčinil za jeho marnivost. Mnich se rozplakal a svěřil svůj životní příběh. Dřív než vstoupil do kláštera jako mladík, byl zamilován do krásné dívky, kterou si měl vzít. Bohužel jeho láska zemřela těsně před svatbou na tuberkulózu a on vstoupil do řádu. Tehdy si říkal, že každý rok, který uplyne od její smrti a on na ní bude stále ještě vzpomínat zasadí jeden růžový keř. Mnich už byl starým mužem, v zahradě rostlo nepočítaně růžových keřů o které s láskou pečoval... Představeného ohromila mnichova velká láska, která přetrvala roky a mnich směl dál s pečovat o růžové keře až do své smrti.....

Originál pověsti už jsem nenašla, tak jen pár odkazů k Františkánské zahradě a přilehlému kostelu Pany Marie Sněžné...

http://www.cestovatel.cz
http://www.cestovatel.cz/.../galerie/
http://www.archeopraha.cz
http://cz.prague-stay.com

výstava skalniček

Velká květnová výstava skalniček prostě jsem neodolala. Skalku zatím nemám, ale proč se nepotěšit. Donesené úlovky skalniček nafotím někdy jindy, ale něco málo pro potěchu duše..... Skalničkáři mi doufám odpustí, že tentokrát to bude bez názvů.



LEWISIA

tak a to je zatím z výstavy vše....

Sakury

Dnes ráno před naším domem rozkvetly Sakury (Prunus serrulata - višeň pilovitá, v. japonská, sakura) .... je pod mrakem a po dešti..... mám ráda tyhle rána... V Japonsku to je prý vždy velký svátek.

7. duben

Ano dnes je 7. dubna a kvetou stromy. Tedy ne všechny, ale některé již opravdu kvetou.


Dřív platívala pranostika: Březen za kamna vlezem. Duben ještě tam budem.
Dnes je venku 25°C a kvetou stromy.

Sounáležitost - občanské sdružení ZRNKA

ZRNKA
Děkuji, děkuji, že jsem toho mohla být součástí.
Podařila se úžasná věc. Jedna malá holčička Klárka má možná o důvod k úsměvu víc. Má pomoc nebyla velká, poslala jsem jen malé zrníčko... ale našlo se naštěstí dost lidí, kteří také mohly něco málo poslat a našli se i tací, kteří mohli poslat zrnko větší. A moc děkuji, těm kdo vše potřebné k ZRNKÁM vyběhali po úřadech i adminům celého BABY-CAFÉ za tento úžasný server i všem kdo přispěli. Podařila se dobrá věc a já jsem moc moc pyšná a šťastná, že jsem směla být součástí.... děkuji...

___________________________________________________


A zatímco jsem si pročítala články a psala na blog, vydal se mi kvásek naproti.
Tak to dopadne, když u PC sedím víc než bych měla.
.
.
.
.
.
.
.

Pica pica - Straka obecná

Udělali si hnízdo přímo před naším oknem na vysokém topolu. Něco málo o strakách je třeba na stránkách západočeského muzea a nebo www.priroda.cz. Pozorujeme je s holkami skoro od první větvičky na hnízdě. Fotku jsme museli udělat rychle, protože jakmile topolu narostou listy už toho moc vidět nebude.

Hnízdo stavějí společně s tím, že sameček víc nosí větve a samička spíše hnízdo upravuje. Sameček tím samičce asi předvádí kolik úsilí je schopen věnovat do společného bydlení. Čím větší hnízdo společně postaví, tím větší počet vajíček samička snese. Tím více bude mít sameček potomků. Čím je pár starší a zkušenější tím dříve začíná stavět a před samotnou snůškou pak odpočívá...








Na fotku mi můj foťák nestačil. Tatínek od holek to raději vyfotil něčím rozumnějším.

Výhledový...

Tak asi vypadá výhled z našeho okna...
Tedy, když poctivě ořežu co bych raději neviděla :-))

Ploštice

Fotka je ze včera, když už jsem nutně musela na nákup. To ještě svítilo sluníčko, dnes prší. Keře začínají rozvíjet své první lístky. Ptáčkové vyhlíží, kde postavit hnízdečko a první broučkové vylezli ze svých úkrytů... Ploštice byla na chodníku. Doufám, že došla kam chtěla...

Ruměnice pospolná

Řád: Hemiptera
Podřád: Heteroptera











Jinak jsme stále doma Verunka má navíc opar a pěkné afty v pusince. Střídavě řádí a střídavě polehává s horečkou... a píchnuté uši tečou a tečou... navíc začala kašlat..

Veverka podruhé.......

Dnes se mi podařilo "ulovit", vlastní fotku veverky...
Mám z ní radost. Veverka byla tak zaujata ořechem, že ji nevyplašily ani holky ani já s blížícím se foťákem....


Docela by mě zajímalo, zda to je on nebo ona.......
.
.
.
.

Sobotní ráno.....

Dnes nikam nepojedeme, holky jsou zase marod (snad jen horečka, viróza a opary) .... ale alespoň se ráno nikam nespěchá a můžeme v pozorovat dění za oknem... ano chodila k nám skoro celou zimu... a holky se vždy postaraly, aby u nás našla i něco na zub.... Nejraději má oříšky, ale nepohrdne ani semínky pro sýkorky....

Jo a fotka není moje tu udělala hlava rodiny, protože já veverku prostě přes sklo balkónu prostě nenafotím... svádím to na foťák, ale už vím, že tím to není... :-((

Galanthus nivalis - sněženka podsněžník

Tak už jsem je našla...
První posly jara... vykukují před barákem mezi zbytky tajícího sněhu a loňského spadaného listí...
.
.
.
.
.
.

Sněženka podsněžník
http://botanika.wendys.cz
http://www.kvetenacr.cz

Sníh.....prostě sníh.....

Ještě alespoň jednu fotku z minulého týdne.... nějak se mi ten sníh líbí, je ho relativně dost a je bílý... je krásný než se promění v černou tající břečku....

Únor bílý, pole sílí......

Keřům se už nalévaly pupeny, v ulicích se dají koupit kytičky sněženek.... Jaro.....omyl... dnes to při pohledu z okna vypadá takto... a já jdu dětem vybalit již zabalené zimní kombinézy a nasypat ptáčkům do krmítka zrníčka....

A ještě jednu fotku ..... Sníh před školkou..... všimla jsem si toho, až když jsem prošla... byla jsem moc ráda, že mi ta nadílka nespadla za krk. :-)