přískokem v před

Dnes odpoledne jsme vyrazili směr Šumavský národní park :-) Jestli jsem si myslela, že cesta je daleká tak jsem netušila jak moc. Vůbec jsem si nedovedla představit, že stejnou dobu strávím skákáním po Praze jako cestou po zbytku Čech. Hrůza hrůzoucí. Ještě, že holky byly vzorný a nějak pochopily, že s tím moc dělat nejde. A to jsme vyráželi před třetí hodinou odpolední (taťka si vzal dovolenou). Jak to, že tolik lidí už může vyrazit tak brzo z práce domů. Alespoň jsme si prohlídly jeden z největších mostů co se v zrovna staví.










Dojeli jsme na místo až kolem sedmé a čekala nás úžasná večeře. Všichni spaření a mokří. A já šťastná, že jsme v pořádku dorazili na místo a cestou nikde nezastavili na pálení čarodějnic. Přeci jen už jsem zestárla a každoročně 30. dubna raději od odpoledne nevycházím z domu, co kdyby náhodou... Holky si tu večerní koupel moc užily.
Upřímně musím doznat, že klimatizace v automobilu asi má i svá opodstatnění.