Mikuláš

Návštěvu Mikuláše jsem neobjednávala, spoléhala jsem na to, že když loni navštívil sousedy a soused nabízel, že by se mohl ukázat i u nás.... No a tak, jsem si myslela, že by se letos stavil. Ale sousedé letos čekali na Mikuláše jinde. Na rychlo se mi nechtělo nikoho shánět a raději jsme i s holkami vyrazili do ulic. No do ulic :-) Chtěli jsme jen obejít pár paneláků v okolí s tím, že snad nějakého Mikuláše uvidíme. A holkám přinese balíček dobrot anděl na balkón. Měli jsme štěstí, že při otevření dveří jsme uviděli Mikuláše, Anděla i Čerta. Skupina uviděla i nás a hned se k nám hrnuli. Vyzpovídali holky zda nezlobily, chtěli po nich básničku a nechali je nabrat hrst bonbónků z košíčku od Anděla. Dle mého odhadu tři tak dvacetileté slečny, mi udělaly velkou radost, protože v tomto anonymním sídlištním prostředí jejich chování nebyla zas tak běžná záležitost. Byla jsem moc ráda, že jsem měla i v kapse nějaké peníze. Zasloužily si je. Už jen za to, že daly holkám bonbóny aniž věděly, že by za to mohly něco dostat. Chovaly se k holkám moc hezky. Mluvily autoritativně, ale i mile a měly i hezké a vkusné kostýmy. Mikuláši děkuji. Za tu skupinku mladých děvčat a hlavně za tu vlídnost a přístup, za tu iluzi svátků vánočních. Protože ten anděl se opravdu, jak anděl i choval a dřív než dostal zaplaceno. děkuju.