Tak jsme si prošli obdobím rozhodování, zda je odstranění nosní mandle u dcery nutné nebo není i obdobím výběru nemocnice a včera nastal ten den D. Den naší adenotomie - den odstranění nosní mandle. Vybraná nemocnice na Karláku, U Nemocnice 2, pavilon tuším N, oddělení ORL
Den předem jsme se byly ukázat na příjmu a přinesly papíry z předoperačního vyšetření. Bohužel nebyly kompletní (netuším proč) a mě nenapadlo po naší dětské Dr. kontrolovat zda přiložila, či nepřiložila výsledek krevní srážlivosti... ale prohlásili, že to nevadí :-) jen budou muset udělat test v pondělí ráno sami a dcera bude muset znovu na odběry. Byly jsme přijaty po prohlídce za cca 10 minut a šly hezky domů. Nástup v pondělí ráno na 7:00 až 7:15 s pyžamem a bačkorkami a bačkorami a od půlnoci nejíst a nepít....Je tam příjemné rodinné prostření. Ne není to o opadávající omítce ze stěn budovy. Je to o pocitu klidu, pohody. Nepotkala jsem nikoho, kdo by se na mě mračil. A ani druhý den na příjmu, pohoda, profesionalita, informování, komunikace, zmáknutá a propracovaná organizace, příjemný (a hezký) mladý anesteziolog, který přijde pohovořit o plánované anestézii. Příjemné sestřičky, které vidíte každou chviličku, minimálně ve dveřích, jak kontrolují, zda je vše v pořádku a není je někde třeba. Nebo jejich grif, kdy dceru napíchnou naprosto bez problémů a umí ji pochválit, když vidí, že spolupracuje.... Už jenom tím, že jí řeknou, že doma mají také holčičku, co se jmenuje stejně, ale je už veliká.... pro mě to byla možná milá konverzační věta... ale moje dcera se tím večer ségře přímo chlubila :-)) Nebo to, že po návratu z operačního sálu si dcera sebou přiveze dva obrázky a balónek.Nakonec vlastně hodně dětí nepřišlo a některé i pro nemoc posílali
domů, bylo plánováno cca něco nad 10, ale přišly jen 4, i sestřičkám to připadalo nějak moc málo :-) , ale mě vyhovovalo. Všechny děti byly bez komplikací. Anesteziolog se po skončení operací stavil osobně. Nikdo po anestézii nezvracel a všichni šli večer domů. Ocenila jsem i organizaci. Sestřička postupně přicházela nosila léky před anestézií, byla u dětí, když je přivezli ze sálu (na sále cca 30 minut) , kontrolovala zda ne
krvácí.... I "hromadná" výstupní kontrola operatérem. Postupné kontroly všech dětí, hromadné poučení, prostor pro otázky, vyndání zajišťovacích kanyl, dárečky pro děti... Ano já vím, že takto operují denně, ale ten klid, ta pohoda, to rodinné prostředí.... To je všechno o lidech, o těch co rádi dělají svou práci.... a já nevím kam napsat poděkování za jejich přístup. A dlouho si budu pamatovat slova pana Doktora. Při dodržování všech doporučení se pooperační krvácení takřka nevyskytuje, ale já vám řeknu co dělat, kdyby se to náhodou stalo. Když dojde ke krvácení a to určitě poznáte, ne smrknutí do kapesníku, ale krvácení. Všichni jste z Prahy, nesnažte se sem proboha v tom náledí dostat sami. Prostě volejte sanitku 155 a nechte se dovést sem k nám. My jsme si to tu udělali, tak si to i doděláme... Pan Doktor si mě získal. Jak jiný přístup proti Modřanům, kde v případě komplikací musíte navštívit nějakou nemocnici, protože oni si to dělají laserem za penízky jen ambulantně s čekárnou společnou pro nemocné i zdravé děti a v případě komplikací se prostě musí postarat nějaká nemocnice.......Ještě jednou mé velké poděkování všem doktorům a sestřičkám za jejich práci a nadstandardní přístup k pacientům.
